PISOÁR
Nedlouho po tom, co nastala změna poměrů, a plzeňské pivo v restauraci Beránek ještě stálo necelou pětikorunu, se po jedné z fyziologickými procesy v těle vynucené návštěvě WC, těsně před zavírací hodinou, někdy kolem desáté večer, zrodil nápad. Jako každý nápad vzniklý v restauraci za těchto okolností, byl i tento nápad skvělý a myšlenkově košatý. Aby ne, když inspirací byl žlábek na pisoáru.
Z debaty, jestli je to nejhorší žlábek (pisoár) v Hořicích, anebo jestli jsou i horší, vzešlo rozhodnutí provést výzkum. Byla stanovena exaktní kritéria hodnocení: počet vajglů ve žlábku nebo mušlích a funkčnost mušlí a jejich splachování. Vedlejší kritéria sledovala doplňkové služby jako tekoucí voda v umyvadle, mýdlo, ručník. Osušování rukou proudem teplého vzduchu bylo ještě prakticky neznámou věcí.
Ke konečnému výsledku jsme se však nedopracovali. Dílem pro nepochopení významu našeho zkoumání v rodinách, dílem proto, že v Hořicích bylo v té době v provozu víc než třicet hospod (přesně 31) a při tomto počtu šetřených objektů se výzkum neúnosně protahoval. Jediným exaktním výsledkem nedokončeného výzkumu bylo nakonec zjištění, že v Hořicích neexistoval pisoár bez vajglů.
Na tento dávný výzkum jsem si vzpomněl při nedávné návštěvě hřbitova na Gothardě. I tam může nastat (a také nastala) situace, kdy dostupnost toalety je důležitější než všechna pieta. Toaleta byla nejen dostupná, ale i dokonalá. Moje žena pěla chvalozpěvy: všude a všechno čisté, voňavo, mýdlo, ručník, tekoucí voda – úžasné. Když hřbitov, tak ještě navštívíme veřejné záchodky ve městě, u kostela. Nakonec jsme se shodli, že Gothard je za pět hvězdiček a u kostela je to za čtyři. S pětikorunou vstupného se u kostela nic neudělá, ale místo příkazů psaných rychlou rukou by tam mohla být doporučení (prosby) na cedulkách kulturně vytisknutých.
Obě veřejné toalety v Hořicích tedy výborné. Palec nahoru. Snad i ta budoucí třetí v autobusovém terminálu nebude horší.
Sonyboy
P.S.: Redakce má k dispozici zmíněný seznam jedenatřiceti restaurací a hospod ze začátku 90. let. Dá ale čtenářům šanci, aby si na ně sami vzpomněli a za měsíc, po jejich zveřejnění, si svůj vlastní seznam zkontrolovali.