MUZIKOU MĚNÍME SVĚT K LEPŠÍMU aneb Jak vzniká nové místo pro kulturu

Vše začalo v roce 2011. Jak už to bývá, na cestě osobního života každého z nás čas od času dochází k tomu, že se stejně jako při čtení knihy uzavře nějaká životní kapitola. Leckdy může v jistém smyslu připomínat až konec světa. Dá-li Pánbůh, kniha a životní příběh jsou však rozečteny někde v půlce, další kapitola proto musí opět nějak začít. A přesně takový byl pro mne osobně po pracovní stránce rok 2011, který se stal pro budoucnost zcela novým listem čistého, nepopsaného papíru.

Nikoli však bez předchozího a velmi pestrého životního příběhu. A právě v něm byl překypující kotel nejrůznějších organizačních aktivit. K tomu láska k rockové hudbě z mládí. Tehdy něco jako vzdor vůči zaběhnutým stereotypům totalitního režimu a motivace pro nové výzvy, jak se z toho marastu vymanit, vytvořit si alespoň kousek vlastního prostoru pro svobodu. A ten na první pohled konec světa a čistý papír k tomu byl vlastně novou příležitostí a novou výzvou. A právě tyto okamžiky daly na onom papíru vzniknout novému, do té doby neexistujícímu názvu The Legends Rockfest.

Počátky této akce byly poměrně krušné. První ročník v roce 2012 zasáhla až nečekaně silná nepřízeň počasí. Přestože prvnímu ročníku předcházela bezmála roční příprava, v jednu chvíli to vypadalo, že nebude moct ani proběhnout. I když nebesa neměla téměř slitování, nakonec se přece jen trošku umoudřila a festival proběhl. Čtrnáct stupňů, k tomu občasné přeháňky. Ještě že byla po ruce i nějaká ta medovina. Navzdory tomu všemu vše nakonec proběhlo ke spokojenosti všech, kteří neotáleli dorazit. Chtě nechtě, finanční ztráta byla zničující. Organizačně se dostavilo i nemalé, doposud nezažité vyčerpání. Pro mnohé to vše byl důvod k postesku ,,už nikdy více.“

Jenže doposud nepoznaná organizační zkušenost s tímto typem akce byla na světě. K tomu obrovské povzbuzení z řad fanoušků. Vše podporováno zažitým pořekadlem ze silových sportů ,,bez bolesti není růstu“. Ne, ne, s tím vším se nešlo na vše vykašlat. Nová, a o to větší výzva byla rovněž na světě. Při druhém ročníku se podařilo pokrýt jeho náklady. Při třetím ztrátu z ročníku prvního. Festival se postupně postavil na vlastní nohy. Tak, aby se od prvních vizionářských krůčků mohl vydat na cestu ke svému dalšímu rozvoji.

Festival má za sebou v roce 2019 celkem již osm vydařených ročníků. Za tuto dobu se podařilo vybudovat to nejdůležitější: pevné a spolehlivé organizační jádro, bez kterého nejde při obdobné přípravě na nic ani pomyslet. Totéž platí i pro bezpočet spolehlivých partnerů. Znova a znova, všem těmto lidem náleží obrovský dík. Postupně se festival stal známým napříč celou Českou republikou. Ale co je nejvíc? Naprosto skvělá, nezaměnitelná a okouzlující atmosféra, kterou vytvářejí samotní fanoušci a za kterou neváhají přijet z jakéhokoli koutu ČR. To je bezpochyby ta největší odměna a motivace pro další invenci a práci do budoucna.

Organizátoři festivalu jsou nositeli dalších námětů a nápadů, jak potěšit vyznavače venkovních kulturních aktivit. To v průběhu času vedlo k tomu, že je třeba se porozhlédnout i po nějakém dalším alternativním místě pro potenciální organizaci dalších kulturních a jiných volnočasových akcí.

Hořice jsou díky svým předkům srdcařům bezesporu úžasným místem s nezaměnitelným kouzlem. Avšak co se týká místa pro organizaci obdobných akcí, mají doposud jednu velikou slabinu. Když se zamyslíte, kde jinde by se i jiné venkovní kulturní aktivity daly organizovat, zjistíte, že vlastně není kde. Je tu unikátní prvorepublikové koupaliště Dachovy, romantické Smetanovy sady, nově zrekonstruované fotbalové hřiště na Gothardě, malebné náměstí Jiřího z Poděbrad či bývalý lom U svatého Josefa. A konečně i autokemp u Masarykovy věže samostatnosti. Ale ať vezmeme kterékoli z uvedených míst, z hlediska stabilního místa pro organizaci venkovní kultury a jiných obdobných volnočasových aktivit vždy narazíte na nějaký handicap.

A v tom všem pátrání široko daleko se vám zčistajasna zjeví snad jediné místo, které je k tomuto účelu jako stvořené. Nachází se v logisticky dobře dostupné lokalitě, a přitom dostatečně stranou od zastavěných částí města, aby potenciální aktivity nikoho nerušily – směrem z Hořic na Dobrou vodu. Nebesa nás zkoušela již mnohokrát. Když se ale na daném místě v polovině roku 2018 objevila cedule Na prodej, bylo to, jako by nám toto místo nabídlo samo nebe.

Bezprostředně po získání této plochy pro dané účely nastal průzkum, jak s ní naložit. Jedná se o plochu o velikosti dvou fotbalových hřišť, logisticky na ideálním místě. Nicméně po dobu dvaceti, možná až třiceti let nebyla téměř využívaná, a tím pádem byla zcela zpustlá. Doslova džungle křovisek, plevelů, různých náletů a odumřelých jabloní, kterými se nedalo ani projít. Tedy pokud jste nebyly připraveni si odnést nejeden šrám. Pro ilustraci, živý plot nacházející se 4m od příjezdové komunikace sahal až jeden metr do vozovky. Navíc byla plocha zneužívána k vyhazování nejrůznějších odpadků a odpadu, ale i k jiným nezákonným činnostem. Slova odborníků zabývajících se údržbou zeleně zněla téměř nekompromisně: ,,Tady to vyřeší jenom těžká technika. Vše srovnat se zemí a začít znovu.“ To pro nás ale bylo zcela nepřijatelné. Už jenom proto, že se zde předchozímu majiteli podařilo vysázet stromořadí jehličnanů, řady tújí a živých plotů. K tomu se zde nachází několik vzrostlých ořechů a jiný zajímavý porost. To všechno jakoby opět bylo předurčeno pro budoucí využití. A mnohé z toho rozhodně stálo za záchranu a postupnou údržbu.

Práce tedy započaly v červnu 2019, s pomocí přátel. Ovšem žádná těžká technika, ale ryze ruční práce. To znamená motorová pila, křovinořez, kolečka, lopaty a hrábě. Teprve pak následovalo šest kontejnerů naštěpované dřevní hmoty, frézování více než stovky starých pařezů atd. Poté opět hrábě, lehké zvláčení, setí trávy, oprava plotů provizorním oplocením, demontáž zničených a instalace nových vstupních bran atd. Dá se říci, že po cca roční práci je místo natolik zkultivované, že umožňuje uspořádání první akce. A stejně tak to, že teprve v tomto stavu se naplno ukazuje, o jak úžasné místo se jedná.

Tím ale práce zdaleka nekončí. Již od října 2018 se rovněž jedná o tom, aby se daný prostor změnil v rámci územního plánu ze soukromé oplocené zahrady na plochu pro kulturní a jiné volnočasové aktivity. Jde o to, aby zajištění potenciálních akcí nebylo dosti náročně řešeno jen mobilním zázemím, ale aby zde bylo možné vybudovat i zázemí stabilní. Díky pochopení projektantů územního plánu, zastupitelů města Hořice, kteří mají rozhodující slovo a dali celému záměru zelenou, a dále díky kladným stanoviskům nadřízených orgánů Královéhradeckého kraje by zúřadování dané změny mělo být v průběhu roku 2020 již splněním úkolu v rámci pracovní náplně úředníků, a tím formální záležitostí.

Ve chvíli psaní těchto řádků (duben 2020) se zdá, že jsme opět všichni vystaveni zkoušce nebes. Tentokrát hodně neobvyklé. Celá republika řeší preventivní opatření z důvodu koronaviru. Na léto jsou krom jiného v ohrožení všechny akce s větším počtem lidí. Jasné stanovisko odpovědných představitelů státu však v tomto směru stále není. Co v takové situaci dělat, pokračovat v přípravách, nebo vše zrušit? V ohrožení je tím pádem i organizace 9. ročníku The Legends Rockfestu 2020. Bez jasného stanoviska svévolně přerušit celoroční práci nelze. Uvidíme, jak vše dopadne. Ať už to ale dopadne jakkoli, věříme, že premiérový počin s názvem Loučení s létem, plánovaný na 12. září, který se má stát prvním počinem i pro nově zkultivovaný areál Zahrada, nakonec přece jen proběhne. A dost možná, že právě tímto počinem začínáme opět psát novou kapitolu příběhu, který započal v roce 2011. Všechno někdy nějak začínalo, přejme si, ať má před sebou dané místo dlouhou a úspěšnou tradici. A hlavně, ať si tuto novou akci všichni užijí naplno. Po koronavirové absenci dvojnásob. A současně i to, aby tato nová začínající kapitola přinesla všem zúčastněných co nejvíce potěšení a radosti. Neboť o to jde na prvním místě.

Bc. Zdeněk Lhota

organizátor